Zkouška samotná začíná tzv. administrací. Zadávající učitel během ní rozdá testové sešity se zadáním a záznamové archy pro zápis odpovědí, poté seznámí uchazeče s pravidly jednotné zkoušky. Pak začínají uchazeči řešit úlohy. V průběhu zkoušky nelze opustit učebnu. Po uplynutí časového limitu záznamové archy a testové úlohy učitel vybere. Testový sešit si uchazeč může vyžádat, záznamové archy se digitálně odesílají do CERMAT.

Příprava na zkoušku

O úspěchu či neúspěchu u přijímací zkoušky se rozhoduje už daleko dříve před ní. Výhodu má ten, kdo se připravuje systematicky, nejlépe pod vedením zkušeného učitele, který dokáže vybrat to podstatné z učiva a jevy důkladně procvičí.  Základní pojmy musí být upevněné. Nelze si plést součin s podílem či větné členy se slovními druhy.

Pozornost je nutné věnovat i formální stránce testu. Proto je žádoucí napsat si test nanečisto předem. To má především dva důvody:

1) Zkouška probíhá jinak, než je uchazeč zvyklý ze školy (podstatným rozdílem třeba je, že odpovědi se zapisují do záznamového archu);

2) Test má určený časový limit, takže je rozumné natrénovat si, jak při průchodu testem neztratit cenný čas.

Emoce pod kontrolou

Co nejlepší zvládnutí jednotné přijímací zkoušky je důležité. To by ale nemělo být důvodem ke strachu, že zkoušku nezvládnu. Zvýšená hladina stresu se může projevovat dlouhodoběji. Každý má jiné dispozice, někdo prožívá věci intenzivněji, u někoho to ani nepoznáme. Určité míře stresu se však nevyhne nikdo (před zkouškou i při ní). Už během přípravy (ve škole, v kurzu apod.) by se žákovi mělo dostávat pokud možno pozitivní odezvy. Chyby se netrestají a negativně nekomentují, jsou běžnou součástí každého vzdělávacího procesu.

K psychické pohodě pomáhá, když se několik týdnů předem žák naučí určitému režimu. Např. každý čtvrtek má přípravu s učitelem, sobotní dopoledne se věnuje hodinka a půl domácí přípravě. Chybou je chtít dohnat vše o víkendu před zkouškou.

Nezanedbejte psychickou hygienu (zvláště u těch, kteří mají tendenci podléhat strachu). Nic se nemá přehánět. Volba může padnout na kino, výlet, oblíbené činnosti. Den před zkouškou je lepší se učení již vyhnout. Na zkoušku je důležité dobře se vyspat a v dostatečném předstihu si připravit vše potřebné (pozvánka, psací potřeby – i náhradní pro případ výpadku, pomůcky).  Řekněte si, že to zvládnete. (Můžete vzít v úvahu, že máte dvě možnosti a započítává se lepší výsledek).

Na zkoušce

Vyslechněte si pozorně pokyny zadávajícího učitele. Nespěchejte. Soustřeďte se, nenechte se rozptylovat okolím.  Zadání si pročítejte v klidu a pozorně. Špatné přečtení a pochopení zadání je bohužel častou chybou. (Např. v zadání je, že máte najít, kde NENÍ pravopisná chyba, vy ale očekáváte kladně položenou otázku, tzn. kde JE chyba).

V odpovědích si projděte všechny možnosti. Pokud si nejste jisti, použijte vylučovací metodu, kdy nejdříve vyřadíte ty, o kterých přesně víte, že nejsou správné.

Uvědomte si, že úlohy mají určený časový limit. Pokud narazíte na takové, s nimiž si vůbec nevíte rady, nepodléhejte panice. Nejdříve řešte jednodušší  úlohy. Pak se teprve vracejte k úlohám složitějším. Pamatujte, že nemusíte vyřešit všechny úlohy! V matematice jsou úlohy, u nichž nestačí mít správný výsledek, ale vypracované řešení.

Hlídejte si čas. Pokud možno se vracejte k už k hotovým (vypracovaným) úlohám, které si překontrolujete. Ideální je skončit v předstihu před časovým limitem, aby se každá už řešená úloha alespoň jednou překontrolovala.

Ničeho se nebojte! Možná se někteří kolem vás tváří jako borci, ale také prožívají stres.

PH